Tantrickou masáž jsem si jednou užil jako přijímající klient v nejmenovaném salonu. Po tomto prožitku jsem coby silně dotekový člověk vědomě volal po dalších zážitcích. Vlastně všechny buňky mého těla toužily po vědomých dotecích, jen nevěděly, kde potkat ty správné ruce, ta správná těla a ty správné duše. Moje myšlenky však jednoho dne přitáhly Davida a můj vnitřní zvědavec začal v tu chvíli hlodat ještě intenzivněji, až jsem se odhodlal opustit Moravu. Zašpuntoval jsem rozpitou sedmičku… dobře, kecám, dopil jsem ji… a vyrazil na jeden z Davidových kurzů. Přišel jsem s otevřeným srdcem a pořád si opakoval: nic od toho nečekej. Tak jsem nečekal. Věděl jsem, že nemám strach z doteku, něžnosti a smyslnosti. Horší to ale bylo s vnitřním mužem, jeho sebevědomím a mým vztahem k vlastnímu tělu. Můj vnitřní muž taky nic nečekal, ale dostal báječnou nakládačku. Dal jsem mu ji já sám. To já sám jsem pojmenoval, pochopil, prožil, řešil. Bez Davidova vedení a unikátní energie skupiny bych to ale sám určitě nikdy nedokázal. Před semináři mi bylo dobře a lehce. Na nich mi občas bylo horko při pohledu do očí vlastních strachů. Po nich jsem měl pocit, že budu létat. V mém případě ta lepší varianta katarze. Je to značně subjektivní pocit, nemůžu zaručit nikomu, že to bude prožívat stejně nebo bude mít obdobné pocity. Ale jsem si téměř jistý jedním, žije-li v někom sebemenší pochybnost či zvědavost, seminář je přesně to, co mu má do života vstoupit, aby mohl to své pojmenovat, pochopit, prožít, třeba i řešit. Nebo si to jen užít. Užít si výjimečný zážitek a obohacení. Můj nejen sexuální život bohatší rozhodně je.

Martin, červen, 2012